Proč projekty jako Fondomat a nakopni.me zabíjejí crowdfunding v Česku?

Na twitteru jsem si povzdychl, že první dva české pokusy o crowdfunding www.fondomat.cz a www.nakopni.me zabíjejí tento způsob získávání peněz v Česku. Na několikeré dotazy tuto moji myšlenku rozvíjím:

www.Fondomat.cz je prostě na první pohled hrůza. Neprofesionálně působící web s chybami (polovina odkazů na hlavní stránce otevře okno a v něm – nic), nepochopitelně míchá češtinu a angličtinu a celkově působí neuvěřitelně nedůvěryhodně. Najít informace o provozovateli je také velmi složité, přitom na důvěře tento byznysmodel stojí. Navíc k provedení: u projektů není nikde vidět, kolik už vybraly, takže jako potenciální dárce netuším, kolik ještě k realizaci chybí. Jsou tam i další chyby, které celou aktivitu zabíjejí a nikoli podporují. Obsahem projektů jsou pak doslova nesmysly. Sečteno a podtrženo, podkud tento web získává pozornost v médiích a je představován jako jeden z prvních crowdfundingových webů u nás, a potenciální autor projektu nebo donátor pak uvidí tuto hrůzu, dělá Fondomat celému odvětví medvědí službu.

www.Nakopni.me působí na první i druhý pohled mnohem profesionálněji a formální stránku věci má zvládnout celkem bez problémů, i když možnost platit pouze převodem z účtu (což se navíc člověk pořádně do okmažiku platby nedozví) je na škodu. Nastavení a obsah jednotlivých projektů ale svědčí o tom, že provozovatelé si s nimi nevědí moc rady. U projektů, a zvlášť takových, se kterými cílová skupina nemá zkušenosti, hraje roli každý detail – chybějící odměny pro dárce, nereálné částky pro naprosto neznámé tvůrce projektů, nebo dokonce naprosto nesmyslné projekty (strašidelný zámek za 5 milionů? WTF?) nejsou podle mě na rozjezd crowdfundingové platformy to pravé. Tyto projekty totiž nikdy požadovanou částku nenasbírají, nebudou realizovány, nebudou šířit dále dobré povědomí o platformě i crowdfundingu jako takovému a hlavně provozovatelům nic nevydělají.

Nad crowdfundingovým projektem jsme se v loňském roce s několika lidmi docela podrobně zamýšleli (projekt KomuKomu), ale nakonec se nikdo z týmu neměl čas tomtuto projektu věnovat natolik, abychom jej mohli realizovat na sto procent, a polovičatě to nemělo smysl. A říkám rovnou, že ačkoli „udělat kopii kickstarteru“ vypadá na první pohled jednoduše, jednoduché to opravdu není. Ať už z hlediska technického, organizačního (například banky nabídly možnost platby kartou pro těchto typu projektů jen velmi neochotně a za nevýhodných podmínek) nebo právního (přece jen vracení peněz z nerealizovaných projektů si s účetnictvím úplně moc netyká, stejně tak zaúčtovat přípěvky na nekomerční projekty chce trochu kreativního účetnictví).

Pokud se ale už provozovatelé dvou zmíněných webů přes tyto obtíže rozhodli přejít, je škoda že dělají chyby v tom, co vlastně tak složité není (a platí to zejména pro nakopni.me, fondomat by potřeboval těch změn přece jen více). Všem zadavatelům projektů je totiž ze všeho nejvíce důležité vysvětlit, že crowdfundingový server je jen podpůrná platforma a nikoli všespásné řešení, které jim automaticky přinese peníze na jejich projekt. Pokud sami nedisponují komunitou nebo jinými způsoby, jak svůj projekt propagovat a získat pro něj základ přispěvatelů, crowdfundingový server jim ji nevytvoří. Copak někdo úplně cizí může podpořit projekt, který má zatím 0 Kč na účtu a de facto to znamená, že jej nepodpořili ani tvůrcovi kamarádi, známí nebo rodina?

Přitom se rovnou nabízí již existující komunity, které by bylo vhodné oslovit – ať už hudebníky (i ti čeští již sbírají peníze na své projekty třeba na Indiegogo), výtvarníky, bloggery, publicisty, spisovatele, modeláře, tvůrce deskových her či programátory těch počítačových, tvořivé duše z Fleru nebo Mimibazaru a mnoho dalších. Pro rozjezd je ale třeba začít s malými projekty třeba za 1000 Kč, učit lidi se systémem pracovat, propagovat jej a ladit celou jeho podobu. Dětská knížka Viola za 90 000 Kč při vší úctě není typem projektu, který bynakopni.me opravdu nakopl.

Navíc si také myslím, že míchat podnikatelské žádosti o investice, dobročinné projekty a kreativní záležitosti na jednom místě je také na škodu, ale zde se mohu mýlit.

Už nějakou dobu se rodí další český crowdfundingový projekt Starthead, který má ovšem mezinárodní ambice a dokonce získal seed investici půl milionu dolarů. Zatím se ale Starthead předvedl zejména omalovánkami svého corporate designu, což je pro startup jistě užitečné (jak by potvrdil John Vanhara:), ale v březnu se prý má doopravdy spustit na ostro. Tak se těším, že někdo v Česku konečně uchopí crowdfunding z té správné strany.

Přidáno později: Narazil jsem na zajímavý článek, který princip ještě lépe popisuje důležitost správného výběru a práce s projektem a zapojení sociální sítě tvůrců: “What matters is the quality of the project and the way it connects with your network.”