Pane prezidente, máme právo i na informace, které se vám nehodí

Václava Klause v den výročí 17. listopadu znepokojuje to, co vidí dnes a denně kolem sebe: nikoli rozkrádání a rozpad právního státu, ale „tzv. informační společnost“.

Soudobá tzv. informační společnost, což považuji za zvláště absurdní název, protože bych ji spíše nazval neinformovanou společností, s její apoteózou internetu a tzv. sociálních sítí nás ohlušuje záplavou nestrukturovaných, navíc často více méně irelevantních dat či informací. Když jsme současně poztráceli, resp. nechali si poškodit a zneuctít naše tradiční hodnotové a myšlenkové vzorce, nemáme tyto informace kam ukládat a jak je řadit a vyhodnocovat. Tímto způsobem vznikla rychle průjezdná informační dálnice směřující k nebezpečnému zapomínání.

Pane prezidente, neexistuje svoboda bez plného přístupu k informacím. Bez ohledu na to, jak je vládnoucí třída považuje za více či méně relevantní. Dostupnost informací pro všechny a svoboda s nimi nakádat podle vlastního uvážení je základem demokraticky fungující společnosti. Ostatně o tom mluví i naše ústava.

Můžeme vést diskuse o každé konkrétní interpretaci jakékoli informace, ale ne o tom, zda mají nebo nemají být informace a data všem dostupné bez omezení a bez ohledu na to, jaká je čí kapacita je vyhodnocovat.

Pokud vy osobně nemáte kapacitu informace a data o dnešním světě kam řadit a ukládat, nebo pokud se některé z informací nepasují do vašeho systému hodnot, neznamená to, že za tento deficit může právě množství dostupných informací v dnešní společnosti, ale pouze a jedině vy sám.


foto: tmkelly

Jak psát emaily cizím lidem, když po nich něco chcete

Velmi zajímavý článek o tom, jak psát emaily cizím lidem tak, pokud po nich něco chcete a zároveň chcete mít šanci, že vám odpoví kladně. Technika vhodná jak do podnikání (píšete potenciálním klientům či partnerům), tak pro studium (‚potřebuju to a to do seminárky‘), tak do neziskového sektoru (o něco se někde prosí v podstatě furt;).

1. Dejte do emailu něco, co bude přínosem i pro osloveného:

„If you can’t come up with something that directly benefits the person you’re emailing, you failed.“

Pokud nedokážete ve svém emailu nabídnout konkrétní přínos i pro osloveného, pak pravděpodobně neuspějete. Pokud žádáte o radu, nabídněte alespoň testimonial (slovní referenci nebo zhodnocení), který si oslovený může připíchnout na web.

2. Pokud něco chcete, snažte se to maximálně specifikovat.

„Use concrete language that describes exactly what you want (and what you plan to offer). Make it so clear that the person you’re emailing doesn’t have to expend one ounce of brainpower.“

Lidé mají obecně dost své práce a svých starostí, a pokud jim napíšete ‚co si myslíte o mém novém projektu‘, tak pravděpodobně nenapíšou nic, přestože si o něm myslí mnohé. Zeptejte se na konkrétní jednu či dvě věci, a oslovený to bude mít mnohem jednodušší.

3. Minimalizujte nejistotu, kterou příjemce při spolupráci s vámi podstupuje.

„When you ask someone for anything, what’s the risk associated with what you’re asking for and what you’re offering? Make sure you alleviate that risk in your email.

Pokud o něco žádáte, ujasněte si rizika, spojená s tím, o co žádáte a s tím co nabízíte? Snažte se tato rizika předem eliminovat.

Kompletní článek včetně konkrétních dobrých i špatných příkladů najdete zde na Appsumo.




obrázek: Sean MacEntee

Jak se vyrábí nenávist

Novinky.cz ve svém článku „Brusel letos raději nevztyčí vánoční strom. Má strach z islamistů“ píšou.

„Metropoli Belgie letos nezkrášlí vánoční strom, který tradičně stával na hlavním náměstí. Rozhodla tak bruselská radnice kvůli obavám z muslimské komunity, již by nasvícený křesťanský symbol Vánoc prý mohl urazit. Napsal to server Right Perspective.

Stačí několikrát kliknout a člověk zjistí, že vše je úplně jinak. The Right Perspective, což je web jakési americké extrémní pravicové rozhlasové talk show, napsal o celé akci na základě názoru křesťanskodemokratické političky Biancy Debaets v článku na webu Brussel Nieuws. A to přesto, že onom článku mluvčí bruselského starosty něco takového zásadně odmítá. Na RightPerspective, ale ani na desítkách dalších webů, které zdánlivě šokující zprávu bulvárně převzaly, se toto odmítnutí už neobjevuje.

According to Nicolas Dassonville, spokesman for Mayor Thielemans (PS), the change has nothing to do with anti-religious motives. „In that case we would still have deleted the crib?“ (Změna nemá nic společného s protináboženskými motivy. Proč bychom jinak neodstraňovali betlém?)

Brusel podle toho, co se z automatizovaného překladu dá vyrozumět, namísto stromu živého bude stavět nějaký strom umělý s vyhlídkovou věží a instalací z televizních obrazovek (electronic winter tree), jak je možné vidět zde. Proti modernistickému stromu se sice zvedl mezi místními občanský odpor, ale vytvořit z něj záminku pro nenávistný článek na nejčtenějším českém online médiu je víc než děsivé.

Zelení uspěli, obří ráj lyžařů nad Zlínem čekají ostřejší podmínky

V srpnu 2012 jsem podal připomínky v rámci procesu EIA na záměr stavby lyžařského areálu nedaleko centra Zlína. Projekt je podle mě naprosto zcestný a má významná rizika. Odbor životního prostředí Zlínského kraje si to myslí taky a proto zadal investorovi doplnění podkladů. Věřím, že nakonec se svah ve Zlíně, kvůli ktermu se mělo kácet tři hektary lesa, stavět nebude a penéze z evropských fondů půjdou na něco smysluplnějšího.

„Investor nezmiňuje další plánované stavby v areálu. Třeba hotel nebo parkovací dům a bez nich je posuzování nepřesné,“ upozornil například Michal Berg ze Strany zelených.

více zde: Zelení uspěli, obří ráj lyžařů nad Zlínem čekají ostřejší podmínky

Kauza hokejový dluh: diletantismus na radnici

Starostka Iveta Táborská se na webu města ohradila se proti tvrzení Strany zelených Vsetín, že město nepodalo přihlášku do konkurzního řízení Vsetínské hokejové a.s. Ano, z jejího vysvětlení vyplývá, že město přihlášku podalo, ale po termínu. Což je snad ještě horší zjištění, než pokud by ji nepodalo vůbec. Město vědělo o tom, že jím vlastněná společnost je v likvidaci, více než osm měsíců, ale ani v jednom z termínů se o svoje peníze nepřihlásilo.

Z dokumentů v insolvenčním rejstříku vyplývá, že společnost VH a.s. vstoupila do likvidace rozhodnutím valné hromady, tedy včetně zástupců města Vsetína, již v únoru 2008! A dne 29.9.2008 byla zveřejněna výzva likvidátora, aby se přihlásili věřitelé společnosti. Přihlásil se jich mnoho, včetně mnoha bývalých hokejistů. Město Vsetín ne.

V září (4.9.2008) pak vyhlásil soud insolvenční řízení proti Vsetínské hokejové a.s, toho času v likvidaci. Soud v něm vyzval věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Město Vsetín se nepřihlásilo.

V rámci tohoto insolvenčního řízení rozhodl soud 7.11.2008 o tom, že úpadek bude řešen konkurzem a vyhlásil, aby ti, kdo doposud své pohledávky nepřihlásili, aby tak učinili do 30 dnů.

A nyní se dozvídáme, že vedení města Vsetína zjistilo, že jím vlastněná společnost, která mu dluží přes 16 milionů, vyzývá všechny své věřitele k přihlášení pohledávek, až 15.12.2008! Tedy více než osm měsíců později, než vyšla první výzva! Pokud to nebyl úmysl, tak připadá do úvahy jen extrémní nepořádek a diletantismus odpovědných osob: jak vedení města, jež mělo své zástupce v dozorčí radě krachující společnosti, tak úředníků z příslušných odborů městského úřadu, kteří mají na starosti městský majetek.

Paní starostka píše, že nebyla učastna jednání o vsetínském hokeji a informace je tedy třeba žádat po jiných lidech. Ačkoli to považuji za nepřijtelný alibismus, tak myslím, že by tedy bylo nanejvíc vhodné, aby prostor k vyjádření dostali i další zainteresovaní – konkrétně lidé, kteří měli za úkol zájmy města Vsetín hájit v dozorčí radě společnosti a ze zákona jsou tak za společnost odpovědni – pánové Gajdůšek, Rafaj a Haas.

Je třeba zopakovat, že VH a.s. nejen že přišla o extraligu, ale již v průběhu několika let před tím byla vystavena milionovým exekucím a penále za nejrůznější neplacení daní, pojištění a dalšch závazků. Dluhy Vsetínské hokejové tak byly zejména vůči veřejným financím a složili jsme se na ně my všichni. Pokud na tyto situace dozorčí rada nedokázala reagovat, naprosto selhala ve své funkci. Vedení města Vsetína z té doby pak má politickou zodpovědnost za to, že do dozorčí rady nedokázalo delegovat takové osoby, které by totálnímu znehodncování městského majteku (akcie společnosti jsou majetek města) dokázali zabránit.

Pokud se bude alibisticky odmítat odpovědnost se slovy, že „po bitvě je každý generál“, tak je třeba si uvědomit, že tato bitva stála v tuto chvíli daňové poplatníky desítky milionů korun a pravděpodobnost, že by jakýkoli soudní spor tyto miliony vymohl zpět, je blízká nule. A bez toho, aniž by se jasně pojmenovaly příčiny problémů je vysoce pravděpodobné, že se podobná situace může kdykoli zopakovat – všude tam, kde se nakládá s městskými penězi.

Michal Berg
Strana zelených Vsetín